Dárečky pro deváťáky

Dostávám dárky od školních dětí, na Vánoce a před prázdninami. A dávám dětem dárky, na Vánoce a před prázdninami. Přijde mi nefér jen přijímat.

No ale vymyslet dárek pro žáky je pěkná fuška.

Požadavky jsou takové, aby se to dalo pořídit ve větším počtu a finančně mě to nezruinovalo. 

A nebylo to nic, co pak doma zavazí.

Zatím nejlepším dárkem se mi zdá něco sladkého v kombinaci s něčím na psaní, takže třeba čokoláda a tužka nebo Kinder vajíčko.

Radost udělaly vtipné tužky s gumou (holky dostaly jednorožce a byly nadšené.)

Zato drahé české autorské tužky od lokální papírnice šesťáci rozlámali a vyházeli. 

Vede samozřejmě jídlo a pití. Dort, cupcaky, dětské šampaňské, chipsy.

Tak běžný provoz by byl vyřešený,

ale co dát na rozloučenou deváťákům?

Když končila moje (zatím jediná) třída deváťáků, měla jsem to zjednodušené tím, že jich bylo jenom jedenáct, mohla jsem koupit něco dražšího.

Ale CO?

Ptala jsem se, vymýšlela a pak zavrhovala.

Chtěla jsem fotodárek.

Původní myšlenkou byla fotokniha. 

To jsem ale vůbec nedávala časově, bylo by to strašně náročné. 

Hrnky s fotkou třídy měla kolegyně předloni, i kalendáře už byly (já tak nerada kopíruju.) 

Ostatní bylo divné nebo moc drahé. 

Tak dál. 

Dávat sošky nebo hrnky můj vnitřní minimalista odmítá. 

Ušít každému polštář mi zasekl pubertální syn, že jako "spát na polštáři od učitelky je divné." 

Obrázek s vlastnoručně vyšitým čtyřlístkem pro štěstí (dostala kolegyně, když končila základku) se zase zdá divné mně. 

Vtipné ponožky už taky byly (a asi bych těžko odhadla velikosti.) 

Loni dávala kolegyně "KPZ deváťáka." 

Našla to někde na netu. Uvnitř pár hloupostí a vtipné povídání. 

Skvělý nápad. 

Tak něco podobného? 

Vymyslela jsem "co byste si měli odnést ze základní školy." Že jako jim do sklenice "zavařím" různé taháky a přehledy, a různé symboly, třeba odznak obce, kam chodili do školy, euro jako že jsme Evropani, a kotvu, aby byli ukotvení v životě (to vymyslel můj muž.) 

Ale nebyla jsem si tím úplně jistá, tou realizací. 

A jak jsem hledala na webu kotvičky, našla jsem je mezi korálky. 

A než jsem je stihla objednat, našla jsem skvělý výběr přívěsků v jedné švadlence na výletě. 

A bylo rozhodnuto. 

Nápad se sklenicí byl odsunut a já nakoupila korálky a navlékala holkám náramky a klukům přívěsky na mobil nebo klíče. 

Drbačka to byla a mít víc času, tak to ještě vylepším. 

Ale dárek to byl, zabalila jsem ho na kartičku s básničkou (drbačka číslo dvě) a do té doby, než jsem já dostala jako dárek drahý poukaz na let balonem, tak mi to přišlo super. 

Nebude to nikde zavazet, je v tom ta moje práce, můžou to nosit nebo si to schovat na památku. 

(A když to vyhodí, neudělá to moc odpadu.) 

Po akci "balón" jsem je všechny ještě pozvala na pizzu a přitom jsem si říkala, hele, pizza, to je aspoň dárek, bez odpadu, bez práce, že mě to nenapadlo dřív!!!