Univerzální učitelka

  Tak prosím poslední článek o Ukrajincích v naší škole. Jedni odešli, přišli jiní. Dva do devítky, jedna na první stupeň a jeden do mé třídy.  Ti v devítce byli v pohodě. Uměli docela česky, snažili se, chtěli na střední, ta jim teda vůbec nevyšla vstříc, takže Žeňa nakonec nastoupil na automechanika na jiný učňák (asi 300 km od nás) a Natálka na střední asi 60 km od nás. Víc nevím, neptej se. A pak zde byl Matvij. Seděl v první lavici a znuděně mě sledoval přes superdlouhou ofinu. Připadala jsem si s ním jak totální lůzr, všichni na poradě tvrdili, jak se u nich snaží a pracuje, ale u mě nic. Ukázali mi překladatelské schopnosti online Wordu, ale s biologickým názvoslovím si ani on nevěděl rady. A pozor, kdykoliv jsem se hecla a vytvořila dvoujazyčnou prezentaci, mohla jsem se spolehnout, že Matvij ten den do školy nedorazí.  Byla to má největší úleva, že odcházím na mateřskou a už nebudu muset řešit chybějící omluvenky/pomůcky/úkoly/přezůvky s rodiči, kteří neuměli slo...

  Tak už je máme taky.   Ukrajinské žáky.   V naší malé pidi škole!   Budou dva, samozřejmě v sedmé třídě, která jediná ze všech tříd ve škole měla v září víc než 20 žáků (25) a letos do ní další tři žáci přibyli. A teď ještě dva ukrajinští. Samozřejmě je to třída plná kluků, plná hlasitých jedinců, pár z nich má IVP atd... ano, já vím, že v městských školách je to běžná realita ve VŠECH  třídách, ale my na dědině na tohle nejsme zvyklí! Navíc, když jste jako já univerzální učitelka a jste rádi, když víte, jaký předmět zrovna učíte, navíc ve škole máte jen kolegyně a) nevím skoro nic nebo b) tvářím se, že vím všechno, ale stejně ti nic důležitého neřeknu, protože to, co je důležité pro tebe, rozhodně není důležité pro mě... (Ano, stěžuju si. Ano, možná neoprávněně. Sorry, ale je to můj blog a potřebuju se svěřit.)   Hlavně jsem ohledně Ukrajinců nepochopila základní věci: Jsou u nás ve škole, protože se chtějí trvale začlenit do českého školského systému? J...