Univerzální učitelka

  Tak prosím poslední článek o Ukrajincích v naší škole. Jedni odešli, přišli jiní. Dva do devítky, jedna na první stupeň a jeden do mé třídy.  Ti v devítce byli v pohodě. Uměli docela česky, snažili se, chtěli na střední, ta jim teda vůbec nevyšla vstříc, takže Žeňa nakonec nastoupil na automechanika na jiný učňák (asi 300 km od nás) a Natálka na střední asi 60 km od nás. Víc nevím, neptej se. A pak zde byl Matvij. Seděl v první lavici a znuděně mě sledoval přes superdlouhou ofinu. Připadala jsem si s ním jak totální lůzr, všichni na poradě tvrdili, jak se u nich snaží a pracuje, ale u mě nic. Ukázali mi překladatelské schopnosti online Wordu, ale s biologickým názvoslovím si ani on nevěděl rady. A pozor, kdykoliv jsem se hecla a vytvořila dvoujazyčnou prezentaci, mohla jsem se spolehnout, že Matvij ten den do školy nedorazí.  Byla to má největší úleva, že odcházím na mateřskou a už nebudu muset řešit chybějící omluvenky/pomůcky/úkoly/přezůvky s rodiči, kteří neuměli slovo česky. A ví

Tak krásně jsem začala s učitelským blogem, a tak rychle skončila! Proč? Ten důvod se jmenuje Miriam, nedávno oslavila tři měsíce, a vyrovnala u nás doma gender - dva kluci a teď už i dvě holky. Věkový rozdíl nejmladší vs. nejstarší dítě 15 a půl roku. Takže ano, teď si užívám krásnou mateřskou dovolenou. Ovšem, šuplík zůstal plný nápadů a zkušeností, a já mám zas plány, jak to zde oživím a všechno to sem uložím. Tak snad to klapne! Vám všem, kteří už zase ve školách jedete naplno, přeju hodně energie a trpělivosti. Ať to utíká!  Já letos převážně takto.